Příklady finanční gramotnosti z praxe

Na finanční gramotnost by se měli lidé zaměřit zejména z jejího praktického využití. Ve většině případů bohužel dominuje zejména teorie. Proto jsme se rozhodli připravit pro vás praktický přehled a zejména pak ukázky z praktického světa z oblasti finanční gramotnosti. Tuto pomoc jistě ocení zejména nováčci, kteří do investičního a finančního světa teprve pronikají.

Nominální vs. Reálné

Jistě jste se již někdy setkali s pojmy jako je nominální či reálný. V první řadě je třeba si uvědomit, že nominální hodnota peněz není totéž co reálná hodnota peněz. To stejné platí také v případě důchodů, mezd a platů.

Nominální hodnota je taková, která zobrazuje kolik peněz člověk má na běžném ři spořícím účtu nebo třeba v peněžence. Pokud se podíváte do peněženky zjistíte, že máte například 1 200 Kč. Z této částky však není jasné, kolik si za tuto sumo můžete koupit. Když se podíváte do peněženky za 20 let a uvidíte tam opět 1 200 Kč, zcela určitě si za tyto stejné peníze nekoupí tolik, jako dnes. A to je právě nominální hodnota, která nezohledňuje ceny a tedy ani inflaci.

Naproti tomu reálná hodnota zohledňuje také ceny a v podstatě celou reálnou situaci na trhu. Reálná hodnota peněz zohledňuje především působící inflaci. Je proto lepší při každé úvaze vycházet z reálné hodnoty peněz a ne pouze z hodnoty nominální.

Příklad

Tuto skutečnost lze jednoduše ukázat na příkladu důchodu. Člověk si má spořit na důchod. Rozhodnete se, že chcete mít na důchod našetřeno 1 000 000 milion korun. Začnete tedy šetřit. Jenomže do důchodu odejdete až za třicet let. Za tuto dobu může nastat inflace například ve výši 15 % a tudíž váš našetřený milion korun nebude mít tuto hodnotu, respektive už si za něj nekoupíte tolik jako dnes. Je proto třeba našetřit o těchto 15 % více, tedy 1 150 000 Kč.

V podstatě hlavním problémem nutnosti rozlišování mezi nominální a reálnou hodnotou dané částky je práv inflace. Proto je nutné ji zohledňovat a zahrnovat také do jakéhokoliv finančního plánu a s inflací takzvaně „počítat“.

Očekávání vs. Realita

Pokud se zabýváte studiem finanční matematiky nebo jste někdy na nějaké reálný příklad narazili, pak jistě víte, že takové příklady vychízejí z pevných informací. To znamená, že pokud někdo investuje na určité období při daném úroky, je úkolem řešitele vypočítat, kolik vlastně bude mít třeba za deset či třicet let spoření. Ovšem v reálném světě jsou takové příklady vlastně úplně k ničemu. Chybí zde totiž realita, která se může od původních očekávání značně lišit.

Tím chceme říci, že je třeba brát příklady z učebnic zvaných „Finanční matematika“ hodně s rezervou. Z tohoto důvodu doporučujume vždy sledovat výnosy z minulých let, hodnotit celou situaci firmy, u které akcie vlastníme a také sledovat celý tržní segment. Je tedy vidět, že inflace působí na investiční svět je třeba s ní počítat.

Inflace působí i na běžný účet

O působení inflace obvykle inveestoři a investiční společnosti dobře vědí a proto s ní dokážou vhodně pracovat. Dokonce ji musí do svých prognóz zahrnovat i veškeré poradenské společnosti. Problém je však v tom, že inflace působí také na běžné účty obyčejných lidí a ti jsou obvykle informováni trochu hůře než zmíněné společnosti nebo dokonce vůbec.

Výpočty dokonce ukázaly, že inflace pohltí asi polovinu naspořených peněz již za 22 let. A to v případě, že se inflace pohybuje zhruba ve výši 3 % ročně.