Investiční strategie

Vaše základy už jsou v této oblasti natolik silné, že s námi můžete navštívit další výukový blok, který se zabývá investiční strategií, investičními fondy a zmiňuje také privatizaci. Investiční strategie je natolik důležitá, že byste jí měli věnovat značnou pozornost a zejména zde uplatnit předchozí získané vědomosti a znalosti. Určitě se máte v této lekci na co těšit a získané vědomosti uplatníte jako skuteční investoři nebo investoři potencionální.

Komu je určena investiční strategie

Baví se spolu dva kamarádi, jeden si stěžuje druhému: „Ty se máš, že můžeš investovat, to nám nic navíc nezbývá, když šetříme na auto. To víš, časem budeme potřebovat nové auto a nechceme si půjčovat plnou částku, tak si každý měsíc odkládáme peníze bokem a za dva, tři roky možná 6 let si to nové auto koupíme.“ Kamarád na něj smutně kouká a kroutí hlavou. Něco mu zde nesedí. Zmůže se však pouze na jedinou odpověď: „A kde uchováváš ty peníze, které šetříš na auto?“ „To ti přece neřeknu, ještě by mi je mohl někdo ukrást!“ Kamarádovi nyní došlo, že má jeho kamarád, který šetří peníze na auto, svoje pracně našetřené finance nejspíše v šuplíku nebo kredenci či snad pod polštářem. Začal mu proto složitě vysvětlovat, jak se věci mají, ale když mu naznačil, že tímto způsobem díky působení inflace nikdy na vysněné auto nenašetří, kamarád zbystřil a začal naslouchat.

V prvé řadě je třeba si říci, co jsou a kde se berou peníze k investování. Mezi námi existují lidé, kteří skutečně mají peníze takzvaně navíc a ke svému životu je v podstatě nepotřebují, a proto s nimi tak trochu hazardují a očekávají jejich výnos, tedy, že jich budou mít více. Pak jsou lidé, kteří něco navíc mají, ale tyto finance si nechávají jako rezervu, kdyby se něco stalo, ovšem i tyto úspory musí někde „ležet“. Pak jsou i takoví lidé, kteří nemohou nebo nechtějí mít vůbec nic navíc a dávají přednost přímé současné spotřebě před budoucí spotřebou a budoucím výnosem.

Ať už jsou tedy peníze v domácnosti či u jednotlivce úplně navíc nebo pouze čekají na své správné zhodnocení, například ve formě nákupu auta, domu, chaty, pozemku a dalších movitých či nemovitých věcí, vždy je možné je považovat za peníze, které vyžadují promyšlení jejich vhodného uložení a následného zhodnocení. Pokud má tedy zmíněný kamarád v kredenci uschovaných několik tisíc či set tisíc korun s tím, že je za několik let použije, již s nimi může nakládat jako s financemi určenými k investici. Jeho současným uložením jednak ztrácejí svoji hodnotu díky působení inflace, ale zároveň nemůže dojít k jejich zhodnocení, a navíc ještě vlastník riskuje jejich ztrátu.

Investiční strategie

Ať už jsou peníze určené k přímým investicím nebo je třeba je pouze někam uložit, vždy je možné hovořit o pojmu investiční strategie. Pod tímto pojmem se skrývá vytvoření určitého systému, díky kterému je možné své úspory investovat na základě nějakého, předem daného systému a tím je možné se vyhnout zcela náhodnému či náladově orientovanému investování.

Strategie se přímo pojí k dosažení stanovených cílů, respektive investičních cílů a je potřeba zvolit postupy, za pomoci kterých bude možné těchto cílů dosáhnout. Otázkou zůstává, co se rozumí cílem. Cílem může být například eliminace rizika či získání stabilního příjmu nebo prostě jím může být zhodnocení svých investic, aby nepodlehly inflaci. Investiční strategii je přitom možné nazvat jako určitý plán, který se skládá z investic do různých investičních nástrojů, čímž je sledováno dosažení cílů. Strategií může být určitý způsob, jak je cíl naplňován.

 

Na co při strategii dávat pozor

Strategii je třeba stanovit tak, aby šlo o strategii a investor nespoléhal pouze na jednu investici. Je třeba se uchýlit k různým typům investic a tím diverzifikovat riziko. Také je třeba vědět, že každá investice je riziková a nikdy nelze zcela přesně předvídat, jaký bude vývoj událostí. Díky rozdělení rizika je však možné riziko značně eliminovat. Mnoho investorů spoléhá na to, že se bude opakovat děj, který se již odehrál, ve většině případů to takhle však nefunguje a těžko lze z minulých skutečností odvíjet budoucnost. Nutno zmínit, že „chartisté“ předpovídají další události za pomoci grafů, přičemž v úvahu neberou jiné skutečnosti, jako jsou například ekonomické souvislosti či mikroekonomické jevy. Na základě těchto faktů a nejlépe též s přihlédnutím k makro i mikroekonomickým jevům a za pomoci dalších znalostí je třeba stanovit vhodnou investiční strategii.

Typy investičních strategií

Jednotlivé investiční strategie se mohou lišit, hlavní cíl však spočívá ve výběru, přípravě a zejména realizaci takových projektů, které zaručí růst tržní hodnoty.

Strategie růstu hodnoty

Při této strategii je cílem nalézt investiční příležitost, při které bude hodnota peněz jednak uchována, ale zejména také zvyšována. Investor sleduje zejména celkový finanční přírůstek za sledované období. Strategie se uplatňuje zejména při inflaci, která se pohybuje od 11 do 99 %, současně jsou obětovány roční výnosy a je očekáván konečný výrazný přírůstek. Hlavním postupem je přitom investici prodat ve vhodný okamžik a dosáhnout na kapitálový zisk.

Strategie maximalizace ročních výnosů

Zatímco předchozí investiční strategie nekladla důraz na roční výnosy, tento typ investic se na ně výhradně zaměřuje. Cílem je tedy maximalizovat běžné roční výnosy v určitém čase. Účelem tedy není jako v předchozím případě vsadit všechno na konečný cíl, a tedy celkovou maximalizaci hodnoty investice, ale obětovat veškeré jednání tomu, aby bylo dosaženo co nejvyššího ročního výnosu, s případným obětováním uchování či případného růstu hodnoty investice. Tento typ investice není vhodný při vysoké inflaci, hodí se zejména při inflaci do zhruba 9 %. Získané investice jsou dále využívány zejména na další investiční činnosti, je však třeba, aby takové aktivity existovaly a strategie by mohla být tímto způsobem dobře uplatněna. Je totiž značný předpoklad, že provedená investice není výhodná do budoucna, a dokonce ztrácí výhledově svůj smysl.

Strategie maximálních ročních příjmů z investice v kombinaci s růstem hodnoty investice

Pokud by došlo ke spojení dvou předchozích investic, tedy snahy o získání maximálních ročních výnosů, společně se snahou udržet hodnotu investice, pak je možné hovořit o smíšené strategii. Jejím cílem je zvyšovat běžný výnos a současně udržovat běžný příjem. Zároveň by měl investor předpokládat menší růst hodnoty dané investice. Tato strategie je považována za značně výhodnou, protože neklesá hodnota investice a jsou zabezpečeny pravidelné příjmy.

Strategie minimalizace rizika

V tomto případě je hlavní pozornost zaměřena za riziko. Lze zvolit strategii agresivní nebo konzervativní. Agresivní strategie se váže k přijmutí vysokého rizika, které značí možnost vysokých zisků. Naopak konzervativní strategie značí odstup od rizika a investoři se k riziku stávají značně opatrní. V případě minimalizace rizika je vhodné si vytvořit portfolio, což dokáže riziko značně diverzifikovat. Hlavním přínosem je fakt, že inflace ani ostatní faktory nepůsobí na všechny ekonomické sféry stejným způsobem. Například je vhodné se zaměřit jak na investice do nemovitostí, tak do jiných typů investičních příležitostí.

Strategie maximalizace likvidity

Likvidita je důležitou součástí ve spojení s investicemi, ale hraje také nutnou roli při stanovení investiční strategie. Například investice do nemovitostí se nemůže vyznačovat rychlým převodem investic zpět do hotových peněz, naproti tomu je možné některé typy cenných papírů či dluhopisů zpět do finanční podoby převést téměř okamžitě. Při stanovení strategie je třeba pamatovat na to, s jakou rychlostí budeme peníze v jejich hotové podobě potřebovat. V mnoha případech je totiž potřeba mít hotové peníze zcela nemožné a v některých případech je dokonce převod zpoplatněn, například sankcemi nebo pokutami či ztrátami úroků.

Investiční společnosti

Ne všichni investoři mají znalosti a dovednosti, díky kterým jsou schopni se uživit a získat také něco navíc. Investor může své investice provádět za pomoci vlastních sil, zkušeností, což je spjato se seberealizací a vlastním vzděláváním, nebo může využít služeb některých společností, které se investicemi zabývají. Lze předpokládat, že tyto společnosti mají dostatek potřebných zkušeností a dokážou naplnit přání a očekávání klientů. Jedná se o investiční společnosti, které jsou právnickými osobami a fungují na základě udělené licence.

Funkce investiční společnosti

Mezi funkce investiční společnosti patří funkce vytvoření investičních fondů, které soustřeďují peníze investorů. V takovém případě musí být striktně oddělen kapitál společnosti od peněz investorů. Pří výkonu této funkce zároveň dochází k hospodaření s majetkovými investičními fondy, jsou prováděny investice a jsou zároveň řízena také rizika.

Peníze z investičních fondů spravuje společnost svým jménem, přičemž jsou dále umisťovány na společný účet investorů, a to ve formě cenných papírů nebo nemovitostí. Co se týče rizik, ty jsou rozloženy. Investorům je za jejich investici poskytnut cenný papír, který může mít podobu například vkladových či investičních akcií. Tím, že je kapitál tvořen jako celek, do kterého každý z investorů něco vložil je možné riziko značně rozdělit na všechny investory a tím je značně snížit, alespoň z pohledu jednotlivců.

Investiční společnost zároveň plní funkci administrátora, což znamená, že může vykonávat různé administrativní činnosti spojené investičními a podílovými fondy, tedy například vést účetnictví nebo vyřizovat reklamace a mnoho dalších činností.

Vykonává také další činnosti, na které získala investiční společnost povolení a obvykle se mezi ně řadí funkce úschovy a správy investičních nástrojů či správu majetku nebo běžně poskytující poradenskou činnost.

Investiční fondy

Investičních fondů existuje velké množství, je třeba je v prvé řadě odlišit a základním způsobem oddělit. Investiční fondy lze opatřit zkratkou IF a jedná se o společnosti, které vykonávají činnost podle zákona o investičních společnostech a jsou rezidenty České republiky. Předmětem činnosti se tak stává kolektivní investování, které je základem investičních společností a zmírňuje určitá rizika, čímž je dělí mezi všechny uživatele. Česká národní banka aktuálně uvádí v seznamu investičních fondů více než 350 institucí, které se danou činností zabývají.

Investiční fondy aktivní a pasivní

V rámci fondu je možné uplatňovat pasivní nebo aktivní správu portfolia. Z toho vychází různé výše poplatků. Hlavní rozdíl spočívá v tom, že v jednom případě je neustále přizpůsobováno portfolio tak, aby bylo stanoveno v daném čase co nejlépe a v opačném případě je portfolio stanoveno a po určitou dobu drženo bez jakýchkoliv změn.

Fondy disponující aktivní správou portfolia

V tomto případě je správce fondu nestále aktivní a vyhledává takové kombinace, které zajistí co nejvýhodnější složení portfolia fondu. Základem je pravidelné obměňování portfolia. V této souvislosti dochází k pravidelnému a častému obchodování, což zvyšuje transakční náklady, a tudíž se zvyšují také poplatky za správu fondu, či mohou být vyšší výstupní a vstupní poplatky.

Fondy disponující pasivní správou portfolia

Pasivní správa je charakteristická tím, že během doby fungování fondu nedochází k žádným změnám a situace je stejná jako při otevření investičního fondu. Jedná se tedy o dlouhodobé působení, spojené s minimalizací transakčních poplatků.

Investiční fondy otevřené a uzavřené

Následující rozdělení souvisí s omezeností či neomezeností soustavného růstu investičních fondů.

Otevřené podílové fondy

Stejně jako v předchozích případech se jedná o kolektivní formu investování. Nejdříve je investiční společností nebo správcem fondu založen podílový fond a pak jsou dále hledáni investoři. Výhodou otevřených fondů je, že jednak může fond emitovat neustále nové podílové listy a tak si zajistit nové podílníky a mít neustále nový kapitál pro své podnikání, ale také je předností, že svým podílníkům zaručuje zpětný odkup, čímž nabízí investici i menším investorům, protože nemusejí dále provozovat odkup na sekundárním trhu, burze.

Uzavřené podílové fondy

Tento typ fondů je omezený, limitovaný, protože není možné získat další podílníky a tím se dostat k dalším potřebným financím. Zároveň není nabízen zpětný odkup podílových listů daným fondem. Některé země tento typ podílových fondů zcela zakazují či limitují. Jak bylo již naznačeno, vydané podílové listy jsou obchodovány na sekundárních trzích.

Investiční strategie fondů

Předchozí text ukázal, že různé typy fondů se liší podle jejich otevřenosti a uzavřenosti či aktivní nebo pasivní správou, ale také dochází k jejich rozlišení podle typu jejich investiční strategie. Strategie se může zaměřovat buď na maximalizaci běžného ročního výnosu nebo může být jejich cílem zvyšování hodnoty majetku.

Maximalizace běžného ročního výnosu

Tento typ fondu často nese označení příjmový fond a je spojován s maximalizací ročního příjmu podílníků.

Maximalizaci růstu hodnoty majetku fondu

Takzvaný růstový fond směřuje k dlouhodobému růstu hodnoty jednotlivých podílů. Dokonce ani nemusí být investorům poskytnut roční výnos a veškeré investice se zaměřují zejména na investice v rámci stále nových cenných papírů. V případě, že skutečně chybí vyplácení ročních výnosů a ty jsou dále investovány, pak je možné hovořit o tezaurovaných fondech.

Vyvážený fond

Tento typ investičního fondu usiluje o snížení rizika, ale ne za cenu snížení ročních výnosů ani za cenu růstu hodnoty majetku fondu.

Věcné rozlišení fondů

Fondy se dále rozlišují podle toho, jakým směrem se ubírají, tedy jaký je její investiční zájem, mohou se věnovat nákupu a prodeji cenných papírů, obligací, dluhopisů, nemovitostem, termínovaných kontraktů, opcí a opčních poukázek. Některé investiční fondy se podobají investičním společnostem. V současné době existuje více než 400 tuzemských osob, které jsou oprávněny k tomu, aby samostatně evidovaly investiční nástroje. Mezi mediálně nejznámější takové společnosti se řadí například AXA, ČSOB, Partners a mnoho dalších.

Všechny investiční fondy, jakožto prostředky investování mají jediný cíl a tím je získat od investorů aktiva a ty dále investovat.

Zelené fondy

Některé typy fondů jsou nazvány jako zelené a to proto, že souvisejí se společenskou odpovědností při investování. Jsou spojeny s dnešní dobou, kdy je kladen značný tlak na dodržování zásad o ochraně životního prostředí, a tudíž jsou nabízeny produkty, které se orientují na ekologické hledisko. Ze všeobecného hlediska se může jednat o fondy, které stojí proti některým oblastem, například zbraním, tabáku, alkoholu či jiným návykovým nebo škodlivým látkám. Cílem zelených fondů je stejně jako u jiných typů fondů snaha o maximalizaci zisku. V České republice nejsou zelené fondy žádnou výjimkou.

Ať už se rozhodnete přistoupit na fondy peněžního trhu či ve spojení se spořícími účty, nebo dáte přednost dluhopisným fondům, smíšeným či akciovým, vždy je třeba při výběru fondů respektovat určité zásady.

Jak vybrat správný fond

Vždy je výhodnější a lepší investovat do fondů, které reprezentují celý trh, například investují, tedy nakupují a prodávají po celém světě, a ne jenom například ve vybrané části Evropy. Jak bylo již uvedeno, zároveň je důležité se soustředit na to, aby byly fondy schopné pokrýt různé oblasti a tím eliminovat či diverzifikovat riziko ztráty. Jsou také lepší fondy, které se orientují na různé, na sobě nezávislé sektory.

Akcionářům se nevyplatí vybírat na základě historických poznatků o daném fondu a vycházet z minulé stability či výkonnosti, tedy úspěchu. Takové postupy jsou značně jednoduché, protože informace o minulém dění a zejména o top investičních fondech jsou dostupné na internetových stránkách i v některých tištěných médiích. Skutečnost je bohužel taková, že nic netrvá věčně a jednotlivé fondy se ve svých umístěních střídají. Dokonce lze podle odborníků říci, že fondům, kterým se v daném roce dařilo, se v následujícím roce s největší pravděpodobností dařit nebude a lze je považovat za rizikovější.

Velký a malý správce mají též vliv na výběr správného investičního fondu, ze všeobecného hlediska lze totiž předpokládat, že více zkušeností a znalostí má správce, který se řadí k těm větším a zároveň je velká pravděpodobnost, že nebude svoji činnost znenadání ukončovat.

Pravidelné investování

K tomu, aby mohla být celá investice úspěšná, nestačí mít pouze dostatek informací o fondech, je důležité si zvolit vlastní strategii, která vás dokáže posunout výše. Zpravidla se doporučují pravidelné investice před jednorázovými vstupy na trh. Ačkoliv je pravidelné investování vhodné zejména pro dlouhodobé zhodnocování pravidelných vkladů, je možné za jeho pomoci plnit dlouhodobé cíle, v některých případech i krátkodobé cíle. Jedná se o různé typy spoření na důchod, různá penzijní připojištění, která jsou přímo spojováno s nahrazováním penzijního fondu akciovým fondem.

Zásady správného investování

Jako vhodný způsob investování se jeví pravidelné investice, které zpočátku tvoří menší úroveň investic, a tudíž je možné riskovat poněkud více, ovšem s přibývajícím množstvím peněz je vhodné riziko postupně snižovat. Určitá zásada správného investování radí, že vstupovat na trh najednou a následně z něj najednou vystupovat, není vhodné. Tato podmínka souvisí s již uvedenou možností diverzifikace rizika, kdy je nutné riziko rozdělit do několika částí a tím je zmenšit, což znemožňuje jednorázový vstup i odchod z trhu.

Stanovení ceny podílových listů

Podílové listy, stejně jako jiné cenné papíry, jsou obchodovatelné na sekundárním trhu i jako kótované položky na burze. Cena podílových listů se liší podle toho, zdali se jedná o uzavřené či otevřené fondy. V případě uzavřených fondů je cena určována pouze na sekundárním trhu, kde je utvářena za pomoci poptávky a nabídky. V případě otevřených fondů se hodnota podílových listů denně propočítává na základě neustále se měnící skladbě portfolia.

Privatizace

Zatímco dříve byla privatizace jednou z velkých možností, jak investovat, dnes je tato možnost investic spíše omezená. V privatizaci je usilováno o snížení rozdílů mezi veřejným a soukromým podílem ve všech odvětvích i v samotné ekonomice.

V každém případě je třeba zmínit dva způsoby, kterými privatizace probíhá, a to shora nebo zdola. Privatizace zdola probíhá zcela spontánně a přirozeně a vytváří se při formování nových firem. Známější je privatizace shora, při které stát předává své vlastnictví různými způsoby do vlastnictví soukromého. Tento typ privatizace je uskutečňován různými způsoby a to restitucí, malou privatizací nebo velkou privatizací.

Při restituci je majetek navrácen původním vlastníkům, který byl v dané době zestátněn. Tento proces lze nazvat též jako reprivatizace, tedy opakovaná privatizace. Při malé privatizace dochází k prodeji za pomoci aukcí a ve velké privatizace se uplatňují další metody převodu majetku ve vlastnictví státu do držby soukromého.