Mnohé finanční zdroje zmiňují, že hlavním ukazatelem výše úvěru či půjčky by mělo být RPSN. Podle nejnovějších odborných zdrojů se však není možné řídit pouze ukazatelem RPSN a je nutné sledovat i další faktory. Dokonce příliš vysoké RPSN nemusí nutně znamenat špatnou půjčku či přímo lichvu.
Projekt na podporu spotřebitele totiž uvádí, že nižší RPSN nutně nemusí znamenat výhodnější peněžní nabídku. Pro klienta taková nabídka nemusí být zcela jistě výhodnější. Odborníci zmiňují, že se jedná zejména o případy mikropůjček, tedy půjček, které jsou půjčovány pouze na krátkou dobu. Hlavním důvodem je však skutečnost, že v tomto případě není nutné řešit ušlé náklady, které souvisejí s dřívějšími splátkami. Kromě toho je vhodné RPSN využít zejména u půjček, které jsou na dobu delší než 1 rok.
Současně odborné zdroje uvádějí, že pokud chceme něco označit za lichvu, pak rozhodně nemůžeme vycházet pouze z vymezeného RPSN. Lichvu totiž dle expertů není možné vnímat pouze v závislosti na RPSN či úrokové sazbě. Naopak lichvou se může chápat požadavek na neúměrné zajištění k výši úvěru. Jde zejména o půjčky v řádu jednotek či desítek tisíc, kterou zajišťuje nemovitost.
V rámci současné doby lze říci, že účelem zavádějícího opatření České národní banky na menší dostupnost půjček, není co nejvíce omezit přístup k vlastnímu bydlení či úvěrům jako takovým, ale spíše je cílem se přiblížit zahraničním modelům. Podíl vlastnického bydlení v ČR na hodnotě 80 % je v Evropě zcela výjimečný. K celé situaci nahrává fakt, že růst hodnoty nemovitostí a zejména pak residentních bytů vede k malé flexibilitě lidí za prací, což znamená značný problém. Lidé tím pádem neprojevují ochotu cestovat za prací a tím lze jen těžko obsadit dlouho neobsazovaná pracovní místa. Není tak možné vyhovět nabídce a proto dochází k zesílení poptávkových tlaků.