Investiční fondy kvalifikovaných investorů neboli hedgeové fondy nejsou součástí systému kolektivního investování. Neřadí se do této skupiny, ačkoliv by se to na první pohled mohlo zdát. Skutečně totiž shromažďují peněžní prostředky či jiná aktiva, ovšem hlavní rozdíl spočívá v tom, že nepocházejí tyto prostředky od široké veřejnosti. Prostředky jsou přijímány pouze od omezeného počtu investorů, ty lze nazvat jako kvalifikované investory.
Investory těchto organizací jsou často velké organizace. Jako kvalifikované investora lze proto označit zejména banky, pojišťovny, penzijní fondy a samozřejmě také obchodníky s cennými papíry. Investory však mohou být také firemní společnosti různých typů či někteří jedinci. Investiční fondy hedgeových typů mohou být zřizovány také státem. Ten je může zřizovat však pouze jako účelové.
Takzvané hedge funds vycházejí z anglického termínu „hedging“ neboli zajištění. Investiční fondy kvalifikovaných investorů lze označit jako vysoce spekulativní fondy, které využívají značně rizikových strategií. Ovšem kromě rizika ve využívaných strategiích se označují také strategiemi na profesionálních úrovních.
Hlavním cílem hedge funds je mít z aktivit co nejvyšší zisky, často tyto instituce neřeší ani aktuální trendy a vývoj na trhu či celé ekonomice. Od klasického fondu se liší tím, že má úplně odlišnou strukturu a má značnou volnost oproti klasickým investičním fondům. Jejich právní formy jsou proto značně různorodé a lze se setkat s různými typy těchto společností.
Očekávat můžete investice do všech možných typů investičních nástrojů, které jsou užívány po celém světě. Za hlavní nevýhodu těchto fondů lze považovat jejich příliš vysoké provize neboli poplatky a přímá přístupnost pouze kvalifikovaným investorům. Přesto již v dnešní době investuje do těchto fondů i širší veřejnost.