USA schválil přísnější regulaci kryptoměn

11.8.2021

Větší legislativní bitvu za sebou kryptoměnový byznys nejspíš nemá. Jeho zástupci ale za úpravu kontroverzní definice brokera digitálních měn lobbovali marně. Americkým Senátem nakonec prošel návrh regulace kryptoměnového byznysu v přísné formě, která ukládá reportovací povinnost o transakcích uživatelů i těm službám, pro jejichž tvůrce je to de facto technicky nemožné. Jde třeba o zprostředkovatele těžby či vývojáře digitálních peněženek. Ty však fungují na anonymní bázi. Pro zastánce kryptoměn ale ještě není nic definitivně ztraceno.

Podle kritiků návrhu si tím Spojené státy samy podkopávají příležitost stát se velmocí v oblasti digitálních měn a blockchainových technologií. V USA se nedávno rozhodla řada podnikatelů v oblasti dolování digitálních mincí rozšířit byznys poté, co se v této oblasti do té doby dominantní Čína rozhodla těžbu kryptoměn definitivně eliminovat. Nyní jim hrozí, že by museli finančním úřadům hlásit údaje o klientech, kterým by například poskytovali těžební infrastrukturu. Podobně by regulace mohla dopadnout na vývojáře těžebního softwaru a prakticky na všechny, kdo mají s digitálními měnami byť sebeméně společného, varují kritici.

Senátem prošla verze návrhu s velmi širokou definicí „brokera“ v oblasti kryptoměn. Má ji splňovat každý, „kdo pro jinou osobu zajišťuje převod digitálních aktiv“. Navrhované zmírňující dodatky nezískaly potřebnou jednomyslnou podporu senátorů navzdory mimořádnému lobbovacímu úsilí ze strany zástupců kryptobyznysu.

Proti údajně nedomyšlené regulaci brojil kromě šéfa burzy Coinbase Briana Armstronga alespoň na Twitteru i šéf Tesly Elon Musk. Vypadalo to, že na poslední chvíli dodatky projdou, potopil je ale jediný hlas – alabamského republikána Richarda Shelbyho, který si chtěl vydupat prostor pro vlastní agendu v podobě navýšení výdajů na zbrojení. „Zaříznuto kvůli armádním výdajům. Wow,“ glosoval ironicky zakladatel Twitteru Jack Dorsey.

Legislativa má přispět k lepšímu výběru daní od držitelů digitálních mincí a do federální pokladny přinést během deseti let kolem 28 miliard dolarů. Návrh se objevil jako součást plánu obřího balíku investic do americké infrastruktury, který prosazuje prezident Joe Biden.

„Je dechberoucí, jakou aktivitu dokázalo odvětví kryptoměn vyvinout, když bylo přitlačeno ke zdi. Jenže z taktického hlediska je žádoucí, aby k žádnému přitlačení ke zdi vůbec nedošlo,“ cituje agentura Bloomberg Isaaca Boltanského, analytika investiční společnosti Compass Point Research & Trading. Podle oborového portálu Coindesk nicméně digitální měny vstoupily do nové éry, neboť ukázaly, že tento relativně mladý byznys musejí brát politici dostatečně vážně.

S cenou nejrozšířenější kryptoměny bitcoin ovšem dění v Senátu nezahýbalo. Nadále se během středečního dopoledne držela nad úrovní 46 tisíc dolarů za digitální minci.

Kryptolobbisté budou mít ještě několik příležitostí na reparát – daňový přílepek bude muset ještě projít Sněmovnou reprezentantů a také jej bude muset implementovat tamní finanční správa – ta by mohla návrh interpretovat méně striktně, než se nyní formálně jeví.