Poštovní známky investice nejen pro znalce

12.9.2021

V obchodu se známkami se ve světě točí miliardy dolarů. I v Česku už roste komunita významných investorů - často z řad předních podnikatelů -, kteří neváhají utratit miliony korun ročně. "Rozjednat obchod za miliony dolarů se nedá jen tak ‚z ulice‘. Potřebujete doporučení, konexi, garanci," říká o pronikání do nejvyšších filatelistických kruhů soudní znalec a zprostředkovatel David Kopřiva.

David Kopřiva, je soudní znalec a mezinárodně uznávaný odborník v oboru filatelie. Pohybuje se ve velké filatelii, v roce 2016 například zprostředkoval nákup legendárního červeného a modrého mauritia do rukou českého sběratele. Šlo o obchod téměř za čtyři miliony dolarů.  Kopřiva je ale také sám vášnivým sběratelem. První známku - bulharskou s mořským koníkem - mu v deseti letech koupil otec. Později se Kopřiva začal specializovat zejména na rakouské známky. Od 90. let se filatelii věnuje na profesionální úrovni. V Česku je asi sto větších sběratelů, kteří investují každý několik milionů korun ročně. Vedle nich jsou tu tisíce drobnějších investorů.

Někdo může třeba uvažovat, že dá do známek méně peněz, či dokonce něco prodá, protože jeho firma platí úvěry s většími úroky. Jenže také si musí být vědom toho, že později mu už třeba takovou známku, jakou by teď prodal, nikdo nenabídne. A když, tak za víc.

Dobré známky není snadné získat. Známky mají vnitřní hodnotu, spočívající v povědomí o jejich postavení na trhu, v dějinách filatelie a v jejich příběhu. Mají význam a za ten se platí. Růst cen se může zastavit, ale dolů nepůjdou. Známky dlouhodobě prokazují odolnost v krizích, v časové lince posledních sta let, překonávají epidemie, války, ekonomické turbulence. Naposledy jejich ceny vyskočily za hypoteční krize v roce 2009 a ani po covidové krizi ty dobré neklesnou.

Co tvoří vzácnost, hodnotu známky?

Vzácnost je otázka počtu kusů, kolik se té které známky zachovalo. Tržní cena je pak závislá zejména na poptávce a ta má několik zdrojů. Vzácnost je jeden z nich, dále by známka měla za sebou mít jistou cenovou tradici, již zmíněný kontext, příběh. Známky, které mají zajímavý příběh a patřily do sbírek zajímavých a historicky významných sběratelů, jsou vysoce poptávané, byť třeba nejsou úplně nejvzácnější.

To platí i o té Britské Guyaně, která se teď bude dražit v Ženevě. První emise Britské Guyany jsou desítky až stovky kusů, což je na filatelistické poměry u vzácných a drahých známek poměrně hodně. Přesto jsou tyto známky tak prestižní, že mají vyšší cenu než třeba některé turecké známky, které jsou světovým unikátem. Poptávku ale stimulují i informace. To byl nedávno případ některých maltských známek. Objevila se zpráva, že je jich podstatně méně, než se soudilo, a tudíž jsou vzácnější. Všichni je začali kupovat a najednou se jejich cena znásobila a na trhu takřka nejsou k dostání.

Jak si na filatelistických trzích stojí české známky?

V našich podmínkách prokázaly velkou perspektivnost, jsou pro naše investory nejsrozumitelnější, mají české atesty, český příběh. Ty nejvzácnější československé známky, třeba z přetiskového vydání Pošta československá 1919, za poslední čtyři pět let podražily až o dvě stě procent. Tady došlo ke změně trendu. Zatímco od druhé světové války se známky z Československa především vyvážely, teď se vrací zpět.

Znamená to, že byznys s nimi dělají hlavně Češi?

Ano, bohatí Češi, patrioti, kteří chtějí inteligentně alokovat kapitál. Jde o lidi, kteří jednak do známek investují a jednak je se zájmem sbírají. Nakupují je dokonce v tak míře, že jsme si za to vysloužili mezinárodní uznání od světové filatelistické komunity.

Jak velký je český trh? Kolik investorů na něm je?

Obrat českého trhu je zhruba 800 milionů korun ročně. Tvoří ho asi 100 větších sběratelů, kteří investují každý několik milionů korun ročně, a tisíce těch drobnějších. Ti investují v řádech desítek a stovek tisíc korun za rok.

Celý rozhovor ZDE