Dle měření České bankovní asociace odkládají Češi více peněz stranou, pro takzvanou rezervu, bohužel však na důchod našetřeno nemají a jejich znalosti v oblasti finanční gramotnosti také nejsou ani trochu lepší. Dle posledních zpráv dosáhli výsledku 56 bodů ze sta, jedná se tedy o průměrný výsledek.
Nejhorším možným zjištěním je pak fakt, že zhruba polovina respondentů ani neví, kolik by na důchod měla mít našetřeno a ještě horší zprávou je, že zhruba třetina nemá na důchod našetřeno vůbec nic.
Když k tomu připočteme situaci, že index finanční gramotnosti byl zmíněných 56 bodů, což znamená zvýšení oproti minulému roku o pouhý jeden procentní bod, je situace stále velice nepříznivá. Zajímavou informací zůstává i to, že mladí lidé často vykazují menší znalosti než lidé staršího věku. K nejvíce ohrožené skupině současně patří lidé se základním vzděláním nebo pouhým výučním listem. Právě ti dosáhli pouze 50 bodů ze 100 a jejich znalosti a vědomosti jsou pr o dnešní svět skutečně nedostačující.
Z reálného hlediska je největším problémem Čechů praktické využití znalostí. Nedokážou si vypočítat například výhodnost sazby s označením p. a. nebo naopak při měsíčním vyčíslení, tedy p. m. Problém nastává též ve chvíli, kdy si lidé berou půjčky peer-to-peer, více než polovina dotázaných vůbec netuší, že nejsou pojištěny. Zejména jde o to, že vklady do peer-to-peer oblasti se nepočítají za vklady jako takové, ale jsou považovány přímo za investice, proto od nich nelze očekávat pojistku.
Co se týče zmíněného důchodu, lidé by na něj chtěli mít našetřeno zhruba 1, 5 milionů korun, většina z nich však tuto otázku příliš mnoho neřeší a téměř 40 % z nich naspořeno nemá nic. Jak je patrné, situace není vůbec příznivá a proto se v otázce finanční a investiční gramotnosti činí nejenom Česká bankovní asociace, ale také Česká národní banka nebo třeba Škola investora.